Obec Lánybrána do křivoklátských lesů

Úryvek z rozhovoru se Zdeňkem Mahlerem

Vydáno: 5.1.2009

Úryvek z rozhovoru se Zdeňkem Mahlerem na Radiožurnálu 25. 12. 2008 (moderátor Jan Pokorný) o vánocích prezidenta Masaryka v Lánech.

Moderátor (Jan Pokorný): U Zdeňka Mahlera jsme právě zavřeli okno, protože za okny štěkal vánoční pes. A my jsme se chtěli dostat do Lán za období prezidentování Tomáše Garrigua Masaryka.

Host (Zdeněk Mahler, spisovatel): Masaryk samozřejmě byl po celý život zbožný. Samozřejmě jeho zbožnost byla velice specifická. On k ní nepotřeboval prostředníky. On se vyznačoval tím, že měl takříkajíc na pána Boha horkou linku. A z toho si potom odvozoval některé závěry, které vedly třeba k tomu, že samozřejmě ty základní hodnoty on uctíval. Samozřejmě Masarykova rodina vždycky žila Vánocemi. A když Masaryk potom byl na zámku v Lánech, tak vám mohu doložit z účetních dokladů, jak vypadaly Vánoce na Lánech u Masaryků. Došlo k tomu, a tady jsou ty účetní doklady, že za 192 párů bot pro děti bylo poukázáno v Lánech sedmi ševcům 14268 korun 50 haléřů, oděvnímu družstvu za 55 oblečků pro děti v Lánech poukázáno 3770 korun a 60 haléřů. Každé z děcek dostalo 5kilový pytel s ovocem a ořechy. A považte, a to je historka, kterou já miluju, tam vzadu až na samotném konci Lán v takovém domečku žila osamělá stařenka. A stalo se, že před Štědrým večerem tam přistálo auto a zřízenci ze zámku jí začali vynášet dárky. A ona na to koukala a pronesla nádhernou větu: "Pánové, to jste nemuseli s tím antonobilem. Já bych si došla s nůší." Ale mě na tom dojímá to, že tenhleten člověk dával najevo, že je prezidentem i té poslední babičky. Protože co se dá dělat, jakkoli jsou Vánoce svátkem dětí především, tak by z toho nikdy neměla vymizet ta pospolitost především, ten smysl, právě smysl pro lidi, kteří jsou opuštění, osamocení.