Fürstenberský a zámecký vodovod

GPS: 50°07'05.15"N   13°56'43.08"E

Památky propojení technického myšlení a estetického cítění na konci 19. století a ve dvacátých letech století dvacátého.

Lánský zámecký areál byl od konce 16. stol. zásobován vodou rudolfinským vodovodem, přivádějícím vodu z rynholeckých pozemků. Tento historický přivaděč vody byl r. 1897 nahrazen vodovodem fürstenberským. Voda byla opět přiváděna z rynholeckého katastru, a to do vodojemu u hřbitova. V r. 1921, kdy byl lánský zámek rekonstruován na prezidentské sídlo a kdy architekt J. Plečnik uvažoval o zvelebení jeho okolí fontánami a kašnami, vyvstala nutnost zajistit pro zámecký areál vydatnější zásobování vodou než doposud. V r. 1923 proto byl položen nový zámecký vodovod. Voda byla z rynholeckého Dolu Laura čerpána do vodojemu nad Rynholcem, zde byla upravována a pak gravitačně přiváděna do Lán : jednak do fürstenberského vodojemu u hřbitova, jednak do nového vodojemu na Šubrtě, jednak do veřejné lánské vodovodní sítě. Na přání T. G. Masaryka byla ze zámeckého vodovodu zřízena odbočka i do lánské obce. Pan prezident prý řekl : "Když mám vodu já, tož ať ji mají i lánští občané." Položení zámeckého vodovodu umožnilo architektu J. Plečnikovi vytvořit v Lánech několik fontán a kašen. Nejznámější je asi kašna s bronzovými lvími hlavami od sochaře D. Pešana, ale pozoruhodná je i kašna naproti zámecké bráně, kašna ve ŠZP a některá vodní díla v parku. Zámecký vodovod je dokladem Plečnikova cítění pro estetiku účelových zařízení.

 

Virtuální prohlídka Lány - panoramatické fotografie

Vyhledat


Aktuality e-mailem