Lánská obora

GPS: 50°6'17.46"N   13°56'4.567"E

Ohrazená část křivoklátských lesů se zvláštním režimem, určená odedávna pro reprezentační myslivost. Dnes je poblíž Lán zřízena naučná stezka s vyhlídkou pro pozorování zvěře v jejím přirozeném prostředí.

Křivoklátsko bývá charakterizováno jako kolébka české myslivosti. R. 1713 vytvořil Jan Josef z Valdštejna na císařskou žádost v severní části křivoklátského panství z lesních revírů tradičně bohatých na zvěř rozlehlou oplocenou oboru, určenou pro hony nejvyšších aristokratických kruhů. Velká valdštejnská obora zahrnovala mimo dominikální pozemky také 300 měr (asi 57,55 ha) rustikální a zádušní půdy. Její plocha činila celkem 49 194 měr (9 436,45 ha); obehnaná byla zčásti dřevěnou hradbou dlouhou 25 100 dolnorakouských sáhů (bezmála 47 km). Svého času to byla největší obora v Čechách.

V r. 1817 byla v části starobylé valdštejnské obory nově zřízena menší Lánská obora o rozloze 3 000 ha, zahrnující revíry Lány a Ploskov, určená pro intenzivní chov vysoké zvěře. Současně vstoupil v platnost Honební řád Jáchyma z Fürstenberka (5. září 1817), v němž bylo podrobně rozepsáno, jak v nové oboře hospodařit a jak se tam chovat. Potíže s údržbou dřevěného oplocení přiměly knížete Karla Egona I. z Fürstenberka ke stavbě bytelné oborní zdi.

Blízkost proslulé obory byla jedním z hlavních důvodů, proč byl v r. 1921 zvolen jako přechodné prezidentské sídlo právě lánský zámek. Kancléř JUDr. Přemysl Šámal se prý nechal slyšet, že mnohé diplomatické problémy, které se na oficiálních místech zdají být neřešitelné, se v důvěrném ovzduší honů vyřeší zcela snadno.

 

Virtuální prohlídka Lány - panoramatické fotografie

Vyhledat


Aktuality e-mailem