Jivno
Zříceniny středověkého hrádku v Lánské oboře nad Klíčavou.
Král Václav I. (vládl v letech 1230 – 1253) oddav se libosti těla svého, počal jest milovati život o samotě a na zámcích nebo dvorcích k tomu vystavených (castella et domos ad hoc fabricata) s malým průvodem samoten přebývati. Po r. 1240 vydává král stále méně listin, a pokud je vůbec vydává, datuje je in Castello, in Castello Veteri, in Castello Nouo. Hrady – jak je patrné – nejsou zpravidla označeny konkrétním názvem, který by umožňoval jejich lokalizaci. Jeden z Václavových hrádků, jehož skutečné jméno historie nezachovala (bývá označován názvem blízké zaniklé vesnice Jivno, ale též Hivno, Hyvno či Bivno), stával na ostrohu nad hlubokým údolím Klíčavy. Připomíná se vůbec poprvé v r. 1551 jako pustá zřícenina (tehdy královská komora dovoluje křivoklátskému purkrabímu Janu Žďárskému ze Žďáru hledat zde poklady i za cenu úplného rozebrání ještě stojících zdí) a podruhé jako pustý hrad v r. 1685.
Hradební zeď uzavírala na Jivně téměř pravidelný obdélník o rozměrech 84 m x 34-36 m, rozdělený příčnou zdí na přibližně čtvercové předhradí a podélnou obytnou část, zastavěnou patrně ze tří stran obytnými křídly s nádvořím uprostřed. K jižnímu křídlu přiléhala klenutá kaple. Do bariéry čelní hradební zdi byla vestavěna velká kulatá věž, která fungovala jako organická součást opevnění hradu. Věž měla v průměru více než 13 metrů a její obvodové zdi byly silné 2,7 m. Východní částí svého oblého trupu, vyčnívajícího z líce zdi, spočívala v příkopě, který chránil vstup do hradu a zároveň odděloval hradní ostroh od šíje.
